Mozek jako nepovinná výbava

30. června 2016 v 0:02 | B. |  VZHŮRU NOHAMA
Možná se mi to zdá, možná si toho jen moc všímám, možná jsem opravdu alergická na lidi, ale čím víc lidí v životě potkám, tím víc mě děsí to, kolik lidí se vykašlalo na koupi vlastního mozku.

Ono, možná v té hlavě něco mají, nějakou šedou sračku, která jim pomohla dochodit základku, protože v šesté třídě pochopili princip, na jakém funguje tahák. Možná mají v té skořápce tak trochu prázdno a někde v koutku se krčí červík, který se občas probudí, řekne něco geniálního a pak se na dlouhá léta zase odmlčí. Jenomže já z toho vřu. Cítím, jak mi bublá krev a praskají žíly, když narazím na hlupáka. Níže si dovolím vypsat pár příkladů ze života. Doufám, že se tomu alespoň částečně dokážete zasmát - já k tomu možná také někdy dospěju - ale momentálně se mi mozek tříští na miliony drobných částeček a vytéká mi ušima z hlavy.

Vše začalo nevinně - poptávkou po hlídání pro psa. Vše končí tak, že mám chuť prostrčit ruce monitorem a ty lidi na druhé straně uškrtit. Vlastnoručně. Jakkoli.



"Dobrý den,
nabízíte hlídání psů. Mám křížence z útulku, trpěl separační úzkostí, v neznámém prostředí má problémy doteď. Jste ochotni ubytovat takového psa a máte na tento xyz termín ještě volno?
Moc děkuji za odpověď
ABC"

"Vážená paní ABC,
k ubytování přijmáme jen bezproblémové psy.
CDE"

---

"Dobrý den,
nabízíte hlídání psů. Mám křížence z útulku, trpěl separační úzkostí, v neznámém prostředí má problémy doteď. Jste ochotni ubytovat takového psa a máte na tento xyz termín ještě volno?
Moc děkuji za odpověď
ABC"

"Dobrý den,
asi jste si mě s někým spletla. Ubytování sice nabízím, ale tento termín mám už plno.
Na shledanou"

---

"Dobrý den,
nabízíte hlídání psů. Mám křížence z útulku, trpěl separační úzkostí, v neznámém prostředí má problémy doteď. Jste ochotni ubytovat takového psa a máte na tento xyz termín ještě volno?
Moc děkuji za odpověď
ABC"

"Dobrý den paní ABC,
já hlídám jen retrívry. Psa z útulku vám teda rozhodně nevezmu.
JKL"

---
Fajn, smířila jsem se s tím, že tedy nikam neodjedu. Jenomže, pak mi zvedla tlak jedna milá paní.
---

"Dobrý den,
nabízíte hlídání psů. Mám křížence z útulku, trpěl separační úzkostí, v neznámém prostředí má problémy doteď. Jste ochotni ubytovat takového psa a máte na tento xyz termín ještě volno?
Moc děkuji za odpověď
ABC"

"Vážená paní ABC,
jsme ochotni vašeho psa ubytovat. Vyplňte si reezrvaci na našich stránkách.
OPQ"

"Dobrý den,
ještě bych se jen chtěla zeptat, zda je možné k vám psa přivézt kdykoli - v noci či brzy ráno, nebo jestli máte nějaké pevně stanované časy. A také, jestli je u vás možná změna termínu po rezervaci, nejspíš jen o den zpět či dopředu, nebo ji úplně zrušit. Na kolik je rezervace závazná?
Děkuji za odpověď
ABC"

"Vážená paní ABC,
do dnešního dne neevidujeme žádnou rezervaci na vaše jméno. V termínu xyz je hotel již plně obsazen. Pokud máte zájem o naše služby, vyplňte prosím rezervaci na www.cz
OPQ"

"Vážená paní OPQ,
já vím, že jsem nic nerezervovala, to tu ale přeci neřeším. Jen jsem se ptala a zjišťovala potřebné informace, které nejsou na vašem webu dohledatelné. Nicméně, více se tím zabývat nemusíme.
Děkuji za předchozí odpovědi
ABC"

"Vážená paní ABC,
na první e-mail jsem vám odpověděla, že pokud budete mít zájem u nás ubytovat psa, musíte vyplnit rezervaci na www.cz
Jelikož jste tak neučinila, nemohla být provedena rezervace. Pokud by jste vyplnila formulář rezervace, došel by vám potvrzovací e-mail.
OPQ"

"Umělé slušné chování stranou. Achjo, já neřeším nic s rezervací. Prosím, už mi na e-maily neodpovídejte. Nemám s žádnou rezervací/nerezervací problém, pouze jsem se vás ptala na informace. Na stránkách nemáte nic o tom, jestli je možné změnit termín, pokud budu rezervovat měsíce dopředu. Nikde se nedočtu, zda je třeba platit zálohu, kdy můžu psa přivézt, kdy si ho vyzvednout, jestli je rezervace závazná, nebo ji mohu zrušit bez pokuty. Myslím si, že jsou to docela podstatné informace, proto jsem se na některé z nich ptala.
Tímto chci ukončit naši korespondenci,
děkuji za ochotu
ABC"

"Vážená paní,
v e-mailu jste nežádala rezervovat termín. Změna termínu po případně rezervaci není problém, pokud budou volné kapacity. Potvrzení rezervace před nástupem je z toho důvodu, že nevybíráme zálohy jako ostatní hotely. Laskavě si přečtěte své předchozí e-maily, my jsme vám jen odpovídali na dotazy.
OPQ"

---

Stále nemáte dost? Čekám, co mi vážená paní Zatratilamozková odpoví na moji žádost o ukončení e-mailové komunikace. Budu doufat, že tomu bude rozumět. Dále se můžete pokochat skvělými postřehy ze zoologických zahrad, kam chodím poslouchat zvířátka - ta dvounohá, s kšiltovkami, foťáky s bleskem a bez mozečků.

U žiraf:
"A žirafy se líhnou z vajíček?"

U hyen:
"Podívej, jak ta hyena větří ušima."
-
"Holt každej nemá to štěstí narodit se krásnej."

Žena pozorujíc přes plůtek kapry:
"To je tu tak blbě dané, že si o to někdo vypíchne kus masa…"

U slonů, chlapec chytá muže za ruku, maminka šílí:
"Maťko, Maťko, nie! Nie! Maťko, nie! Maťko! Nie, nie, nie!"
(Posléze chytne chlapec za ruku muže, který je jeho opravdový otec. Chybička se vloudí a maminka z toho měla infarkt.)

U nosorožců:
"Ten je divný. Však je to jen nějaká náhrada, ne? Dyť se za celou dobu ani nepohnul!"

V japonské zahradě:
Holčičky sdělují mamince "My tady budeme chodit, jo?"
maminka odvětí "Tak si hlavně nezlomte nohy."

U tapírů:
"Já sa chcem pozrieť na tú kravičku."
"Ale to nie je kravička, to je tapír."
"A čo on to robí? On chce ofúkať?"

V japonské zahradě:
"Ale jo, je to docela hezký, no… ale muset se o to furt starat, to bych teda doma nechtěla…"
-
"Ono vás tam ale nejde vidět!"
"No tak to zaostři, ne?!"

U klokanů:
"Podívej, jak se drbe! No ten má určitě blechy."
-
"A proč se jim nemůžeme dívat do očí?"
"No protože to nemají rádi."

U pand červených:
"Mami, ale ono se jim tu asi žije dobře, tak proč by utíkali."
-
"Není to ten fajrfox? No jo! Podívej, to je ten fajrfox! Čiči, pando!"

U louky motýlů:
"Jeni, ale můžeme si dát panáka!"

Na druhé straně ZOO:
"Já chci laktany! Já chci laktany!"

Kousek od krokodýlů (kteří už nejsou):
"Tati a podíváme se i na tuhle džungli?"
naléhá tučný chlapec s batůžkem a modrým kloboučkem, ukazujíc na pár keřů, které prostě rostou u cesty, tatínek s protočením očí odvětí:
"Vždyť se tady plácáme jen od ničeho k ničemu…"

U mravenečníka:
"Já ale vůbec nepoznám, kde je zadek a kde předek."

Ve skleníku:
"Podívej, lenochod! No to je bomba! A hýbe se!"
-
"Nechoď tam, nenakláněj se, jdi dál od toho provazu, uklouzneš, spadneš tam a zlomíš si nohu o želvu."

U varanů:
"No, tady jsou jen nějaký ještěrky…"

A moudro závěrem? Pokud se sejdou dvě opice, tak ta větší je vždy maminka a menší je miminko. A nikdo neřeší pohlaví, natož aby řešil, zda-li se jedná o stejný (živočišný) druh.


---
Stále nemáte dost? Když mě už to ale nebaví. Moc se u toho totiž vždycky naštvu. Vážně mám někdy silné pocity, že lidi přestávají chápat, přestávají si všímat, dívat se, rozumět. Přestávají používat mozek, ten záhadný stroječek. O to hůř se pak na světě mají lidé, kteří mohou jen nečinně přihlížet tomu, jak mozky v jejich okolí pomale vyhasínají. Pár let, a mozek se stane překážkou, protože přemýšlející člověk? To se nenosí!

Moderní člověk v hlavě mozek nenosí. Na co taky, když má kolem sebe samé chytré telefony, chytré tablety, chytrá auta, chytré kuchyně, chytré domy. A hloupé lidi.

Ach. Kdyby nebylo tak pozdě, napsala bych o tom knihu. Jenomže on by ji nikdo nečetl, až bych ji vydala, protože slovům na papíře dříve či později nebude nikdo rozumět.


B.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 30. června 2016 v 2:19 | Reagovat

Mít tvůj mozek a své šílenství, dokázali bychom mnohé. :D

2 Fredy Fredy | Web | 30. června 2016 v 9:56 | Reagovat

hezký článek, jen tak dál :-)

3 JB JB | 30. června 2016 v 12:00 | Reagovat

Mě nejvíc dohání k šílenství ty neustálý pokyny, to jak jsi popisovala: "Nespadni, nechoď tam, nejez to." Potkal jsem děti ze základky s dvěma učitelkama a to je samá buzerace. Od dětství až do důchodu, pořád Tě někdo poučuje a říká, co bys neměl dělat. Škola, rodiče, stát. Po tom všem pak už ani nevíš, co bys chtěl dělat...

A další kapitola je, když jdu se psem k veterinářce. Proč musí šišlat a používat zdrobněliny? Ok, možná je to můj problém. Pracuju na tom...

4 M. M. | Web | 30. června 2016 v 20:23 | Reagovat

Super! Ani nevíš jak moc jsem se u toho nasmál! Nejhorší na tom je, že máš naprostou pravdu. Díky za pobavení.

5 Cuzan Cuzan | Web | 2. července 2016 v 16:04 | Reagovat

Všichni jsme boží bytosti, víc pochopení a soucitu by vám k té úžasné inteligenci neškodilo.

6 Cuzan Cuzan | Web | 2. července 2016 v 16:05 | Reagovat

Ale tatínek plácající se od ničeho k ničemu, tak ten je obzvláště boží a vypečený.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama