Tazemě / 1 / Deník Rozkvétač

4. května 2016 v 21:06 | B. |  TAZEMĚ
3. Rozkvétač, 0123XYZ
Dnes jsem se probudil na palubě nějaké lodi. Ne nemyslete si, nejde o nějaký samonafukovací člun či samoplachetnici, která si vyrábí svůj vlastní vítr. Ne, ne. Tady je řeč o jiné lodi. A když už jsem se tedy vzbudil na tak zvláštním místě, tak jsem z té plnoty a prázdnoty, které se zde bily a ani jedna nevyhrávala (ani neprohrávala), dostal nápad, že bych si mohl začít zapisovat svůj život. Myslím si, že by to mohlo mít za pár let nějakou cenu. Někdo si určitě bude chtít přečíst o ztroskotanci a mrkvi a jeho naprosto normálním životě.

Měl bych tedy nějak začít.

Ehm.

Ještě včera, co si tak v lehkosti a matně pamatuji, jsme slavili s přáteli narozeniny kamarádovy sestry u mojí sestřenice ze strany mé nevlastní matky. Je to vůbec možné? Kdoví. No a když se večer přehoupl v tu lepší část, tak se mé vidění jaksi zakaluje a jediné, co si tak nějak pamatuji, je vlastně jen velké okno. Staré, bílé, oprýskané okno, stojící v čerstvě zelené trávě na něčí zahradě. Je to krásné okno.

Ale já vážně netuším, co se dělo, nevím, co má tohle všechno znamenat. Možná mě to trošku deptá, možná jsem maličko spokojený, protože se v mém životě konečně něco děje.

Spím?



Chvíli jsem byl docela ztracený v návalu nepříjemných, panikou zavánějících pocitů, ale všechno mě po pár nocích strávených s novými přáteli naprosto přešlo. Ano, první noc jsem se cítil sám a neustále jsem musel myslet na moje přátele z Tenzemě. V noci jsem přemýšlel, kam to vůbec letíme. Napadlo mě, jestli nejde o nějaký simulovaný let a my jsme jejich pokusní králíci, ale záhy se nám potvrdilo to, že opravdu letíme. Že to všechno není jen legrace. Jen jako. My letíme. Pryč.

Rozsvítila se nějaká kontrolka. Černá deska ve stěně zapípala, udělala se v ní malá škvírka a začala tisknout. Na černé desce se mezitím objevil text. Po pár vteřinách úžasu jsme zjistili, že nám přišla elektronická zpráva z Tenzemě s velmi stručným popisem lodi, plánkem bez jakékoli legendy a se zvláštním důvodem, proč tu jsme. (Plánek jsme záhy ztratili a popis si ani nestihli přečíst, jelikož se shodou nepopsatelných náhod též ztratil.) Kopii všeho bychom prý měli mít na svých t-mailech, ale kdo by se chtěl překřikovat s těmi úžasnými počítači. Jediné, co nám všem utkvělo v paměti, byl důvod, proč jsme tady. Vyhostili nás. Ano, náhody se stávají (nám pořád a stále). No, třeba se mi na Tazemi, kam letíme, bude líbit. I když mi to celé přijde jako zlý sen.

Zase spím?

Pokud nezapomenu své stomístné heslo k mému účtu na těchto robotických, hlasem ovládaných yComputerech, ještě se ozvu.

6. Rozkvétač, 0123XYZ
Dalo mi zabrat rozpomenout se a přijít na tu šílenou a nervydrásající kombinaci písmen a číslic. Velkých a malých a středních a prostředních a tlustých a tenkých. A nakloněných. Jak taky jinak. Věřte mi, opravdu to nebylo lehké (já bych vám tu nelhal).

Inu, už uběhlo dalších pár dnů a já i mí spolucestující se začínáme lépe poznávat. Například Tentambyl. Je to prostě parťák do nepohody, protože většinou všechnu tu nepohodu velmi úspěšně šíří všude kolem. Tentambyl je sice téměř o metr menší než já, ale s přehledem si na mě vystačí svojí nebojácností a odhodláním. Ne, dělám si legraci. Tentambyl je ten největší poseroutka a milovník depresí. Neznám nikoho, kdo by se mu alespoň za zrnko písku podobal. Měl jeden den takovou depresi z toho, že nenašel starý t-mail z Tenzemě, kde podle něj psali, kdy máme na Tazemi přiletět, že jsme do deprese začali upadat postupně i my ostatní. Ve své schránce tu zprávu nemohl najít, tak donutil mě, abych prošel své t-maily. Kdo má v takovémnepořádku něco hledat? Po úmorném dohadování se s yComputerem jsem konečně našel nějaká slova z Tenzemě. Pozorně jsem si zprávu pročetl, ale nenašel jsem nic, čím byc Tentyho mohl jakkoli uklidnit. Alespoň minimálně. Nevěřil mi, že tam nic o příletu napsáno není. Prostě mi nevěřil! Byl z toho všeho naprosto roztěkaný. Myslel si, že o tom četl. Bůh ví, co se mu přes noc dostalo do hlavy. Nějaký COSMObrouk, anebo něco tomu hodně podobného. Ze stresu, že tu všichni umřeme, si okousal nehty na levé noze. A ještě vám chci říct - v naší lednici je plno kosmické suché vody a CSMD-jídla. Mně se tu líbí!

7. Rozkvétač, 0123XYZ
Tentambyl si přes noc okousal nehty i na pravé noze.

9. Rozkvétač, 0123XYZ
S Tentambylem si rozumíme. V herně, kterou jsme spolu objevili, jsme našli spoustu naprosto nepotřebných věcí. Copak si může člověk, těžce inteligentní jako my, hrát s brčkem, COSMOmouchou, kuličkami, lepidlem, jednou gumovou rukavicí, tkaničkou, šroubky a dalšími naprosto, ale naprosto nepotřebnými věcmi? Co komu upadlo od ruky… to skončilo v herně.

V nouzi poznáš přítele. Tentambyl, když má jednu ze svých nejlepších nálad, se dokáže i usmát. Chvíli jsem seděl před velkoplošnou televizí a pozoroval jsem naučný film o tom, jak se rozmnožují vorvani, ale pak mě Tenty zavolal. Ve své slabé chvilce dokázal slepit z brček, kousků papíru a dalšího materiálu, legendární horskou dráhu dělanou opravdu na míru přímo pro mnou vzpomínanou kuličku. Mě pochopitelně napadlo přilepit na jednu ze skleněných kuliček naši kamarádku Suchou COSMOmouchu. Držela díky nové technologii LEP-idla tak pevně, že se dokázala pustit až po třetí zatáčce a do cíle přijela v podobě titěrného prachu a jedné nožičky (na kuličce). Pak jsme v herně jen seděli a Tenty mě krmil řečmi o tom, jak umřeme. Snažil jsem se nějak ho odvést do tématu, nakonec mě zaujaly dvě kolečka na jedné z největších stěn. Jedno zelené a druhé zelené. Po bližším ohledání jsem zjistil, že šlo o tlačítka. Zmáčkl jsem to zelené a v zápětí to zelené. A nic.

10. Rozkvétač, 0123XYZ
Na lodi se zdržuji dál od ostatních a utišuji Tentambyla. Včera v noci se mi zdálo, že se mnou v posteli spala moje Kusvola. Jde o zvláštní druh naprogramované kočky - tak moc mě milovala… a museli jsme se rozloučit. Vlastě - ani jsme se nerozloučili! Ze samého smutku mívám vidiny. Už jsem zahlídl Kusvolu ležet na posteli, viděl jsem ji, když šla za mnou po chodbě. Slyšel jsem ji robomňoukat za dveřmi do mé místnosti v COSMOlodi. Je to se mnou špatné. Právě teď sedí na stole vedle mě. Obávám se, že to není normální. Tohle opravdu není normální.

12. Rozkvétač, 0123XYZ
Cesta ubíhá pomale. Chtěl bych vám vlastně říct pár slov o lidech, které vyhnali společně se mnou. Takže, jsme tu tři chlapi a jedna slečna. Arogantní, sobecky zaměřený a zcela společensky nevychovaný Snop. Blonďák s ostrými rysy v onličej, kterého jsem ještě nikdy neviděl jinak, než oblečeného v černých kalhotech a saku, vkusně doplněné o barevný šátek. Potom je tu starý známý přítel Tentambyl. Jde o zcela záhadného člověka s velice depresivním postojem k životu. Myslím, že víc k tomu malému stvoření, které nosí o minimálně pět čísel větší mikinu s kapucí, nemusím dodávat. A potom! Nádherná blond slečna, s úžasnou postavou, vkusem a chováním. Jmenuje se velice umělecky- KaraFIAT. Je skvělá, má nádherné modrošedé velké a poutavé oči s mohutným vějířem černých řas. Její zlaté vlasy, ty kudrny, ty vlny, je to jak zlaté moře, ve kterém se topím. Nemám slov.

15. Rozkvétač, 0123XYZ
Začíná se mi dělat špatně z neustále stejné denní stravy.

16. Rozkvétač, 2037
Celý den jsem strávil v izolaci. Není mi dobře. Abych řekl pravdu, tak mi je špatně. Hodně špatně. Je mi zle, zle a ble.

21. Rozkvétač, 2037
Po dlouhé době mi je konečně líp. S KaraFIAT jsme se dokonale seznámili. Nosila mi každý den kakao z Mléčné dráhy a sušenky, které za pomoci naší nově objevené a skvěle vybavené chytré yKuchyně upekla.
Když jsem zahloubal v mysli v té části, kam se za příznivých podmínek uloží to, co se během posledních pár dnů stalo, tak toho tedy moc nebylo. Na lodi se sobě všichni s přehledem vyhýbáme. Tentambyl tráví celé dny zavřený ve sklepní kobce, kde si vytvořil řadu všemožných vynálezů, například velkou automatickou plácačku na otravné COSMOmouchy, přístroj na čištění vzduchu, aby náhodou nechytl nějakou vesmírnou nemoc, stroj proti COSMOaktivitě a velký pozorovací systém po celé lodi. Je toho hodně, o tom si nebudeme povídat, jen by bylo dobré, kdyby alespoň jeden z jeho rádoby vynálezů fungoval. KaraFIAT se neustále šlechtí před zrcadlem, denně si rozčesává své dlouhé vlnité blond vlasy. Každý den ráno se maluje, dřív než vyjde ze svého pokoje. Ano, chce se nám líbit, ale někdy bych ji rád viděl dočista přirozenou.
Úplně bych zapomněl na Snopa. Je to takový zvláštní muž, který se straní jakékoli lidské přítomnosti. Myslím si, že do své EGO party si bere jen pořádný pracháče. Vypadá na to. A myslím, že se nemýlím.

25. Rozkvétač, 2037
Naše první společná večeře! S KaraFIAT jsme se domluvili a připravili večeři pro nás čtyři. Konečně jsme využili naši luxusní jídelnu, kupodivu vybavenou bez problému pro deset až patnáct lidí. První dojem z jídelny a prvních pár chvil v ní strávených stálo za to. Takový luxus, blahobyt a přežitek! To jinde v galaxii nenajdete! Moje srdce jedlíka plesá. A toho nadpozemského jídla a pochutin, co jsme naprostým omylem našli v kuchyni. Tak představte si, že se jen tak ledabyle opřete o stěnu v kuchyni a propadnete do komory, plné jídla!

Jen tak do větru - je skvělé objevovat nová a nová tajemství naší lodi.

Ale zpátky k té večeři. Servírovali jsme zeleninový salát s krevetami jako předkrm, polévka byla ananasová s plátky citronu a jako hlavní chod o dvou chodech byl jeden skvělý chod a to humr s TymPánovou zálivkou! Slast pro oči, uši, nos, ústa a… tak dále.

Ovšem naše jídlo jsme ocenili jen já, Kara a Tentambyl. Snop nad jídlem ohrnul svůj namyšlený nosánek a odpochodoval ještě dřív, než vlastně vůbec přišel.

26. Rozkvétač, 2037
Vidím to tak, že tu s Karou a Tentambylem začíná být zábava. Od včerejšího večera jsme zavření v herně a hrajeme ty nejlepší hry na PSP1528. A je to fakt zábava, a někdy je to docela otrava. Loučím si a jdu se zastřílet. Teda obráceně. Se si. Si se. Sysel? Jé, ty jsi tu taky?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Amit Amit | Web | 17. května 2016 v 22:20 | Reagovat

To je středově dokonalé :D Chci to číst dál, je to vtipné, sympatické a plyne to. Jakože... obvykle nikoho do ničeho nechci nutit, ale jak bych mohla tebe?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama