Příroda v šedi

Včera v 10:12 | B. |  FOTOGRAFIE
Zahlítm vás fotografiemi.

Původně jsem chtěla nechat alespoň tyto kousky barevné, protože podzim hraje krásnými barvami.

Jenomže... to kouzlo černobílých fotografií je pro mě jako droga.


 


 


Vteřinová

13. března 2017 v 22:49 | B. |  POEZIE
Při pohledu do jeho očí z oblaků
Zasadím pomněnku do kapsy u fraku
Obléknu šaty bílé jak nebesa
Při naší lásce i srdce zaplesá
Projdeme spolu vteřinou života
Než-li nás konečně zachvátí nicota
Prolétnem skulinou průduchu pro život
Nadechnem vydechnem přijdeme o přívod
Krvavě smutečně krásného bytí
Jen do té doby
Než nás jiná schránka chytí

Vodnatá

8. března 2017 v 21:32 | B. |  POEZIE
Zardousím v sobě lásku a přece
Pokaždé odejdu s námahou k řece
Sledovat vodu jak přede mnou utíká
Na nohách skrz prsty tichounce proniká
Maličké vodnaté šípy svým ostýnkem
Píchají studeně pod mojím kolínkem
Já nemám tušení co to tu zvracím
A proto přece jen se sem vždy vracím

Popisná

5. března 2017 v 20:53 | B. |  POEZIE
A tak to je
Peřeje
Citů a golfových holí
Co láskou k nám ostatní bolí
Co snědí nás jako malinu v lese
Co vypadá jako když na hlavě nese
Spropitné maličký loutkový panáček
Na zádech připíchlý veliký odznáček
Tištěný strojem nestrojně psacím
A údem ztepilým rádoby sacím
Papírem vysáváš kaňku z dopisu
Kde ztratím se v každém hlubším popisu
Klína jenž patří mě i ostatním
Ovšem svůj nárok na něj si uplatním
Voucherem na krásné noci a rána
Hle však přesně proto mi byla dána

Hebká

4. března 2017 v 16:01 | B. |  POEZIE
S černou roste tma
S černou roste ticho
Vlasy do ruda
A hebké bílé břicho

Na omak zcela hebké
K podbřišku rty táhne
S morálkou sekne
A pak prostě zahne

Doprava doleva
Jedeme v tom spolu
A děláme šťastnou
Tuhletu část stolu

Doleva doprava
Jedeme žhavým klusem
Malá část tebe
Skončí pod ubrusem

Doprava doleva
Trocha spálené gumy
A divokého dechu
Tiché šumy

Důvěrná

3. března 2017 v 8:41 | B. |  POEZIE
Po třech letech
Krásno
Navrch s kopcem důvěry
Aby bylo jasno

Po třech letech
Vlastně jsou to skoro čtyři
Roky
Nespojené pryží

Brusinková

2. března 2017 v 7:35 | B. |  POEZIE
Po tolika polibcích
Se naše těla setkala
V brusinkovém opojení
Se hýbala

Poprvé ne naposledy
Se tisknu na tvé tělo
Které by mě - už tehdy to vím
Nikdy nepustit chtělo

Propagace musí být!

1. března 2017 v 12:50 | B.
Opět jedna nerubriková.



Poprosím vás o jedno
Hezky všechno poklikejte
Pročtěte a zasmějte se
Zbytečně se nelekejte

Občas se tam prosím vraťte
Věřte - autor ocení
Komentář či zpětnou vazbu
To je k nezaplacení

******************
konecnespolecne.blog.cz

Kam dál